Středa 11.7. [Slavutič-Ljubaševka]

2. září 2007 v 15:27 |  Ukrajina
Ráno trochu dospáváme deficit, a 8:20 vyrážíme zpátky do Kyjeva. Na radu Mitche parkujeme na kraji města u zastávky metra "Lisova" (rusky "Lesnaya"), kde na stojánce platíme 5 hr za celý den. Za pár korun kupujeme na ulici ve stánku pirožky (balené!) a nějaké ovoce a jedeme do centra.
Pečerská Lávra
Pět zastávek metrem (jedna jízda vyjde na 50 kopjejek), pak kousek pěšky, a jsme u Pečerské Lávry - obrovského kostelně-klášterního komplexu, řekl bych že velikostně srovnatelného s pražským hradem. Procházíme pár kostelíků, dlouhou jeskyní (u vchodu koupit svíčku!), je dost úzká, pořád se tam motají mniši a upozorňujou že se nesmí fotit, mluvit nahlas, kolem cestiček jsou prosklené rakve s nějakýma popama, no na náboženství mě moc neužije, místní fanatici nadšeně líbali každou jednu rakev a řekl bych že jich tam bylo kolem stovky. Svíčky nesmí kapat, takže je musíte držet mezi prsty v otevřené dlani, aby, kdyby náhodou svíčka kápla, tak na ruku. Nic moc příjemného. Jsme rádi že jsme venku, nic pro klaustrofobiky, často není cesty zpět (dav za vámi), ani vpřed (líbání rakví, tunely jsou úzké).
Památník druhé světové války
Hned vedle, pravděpodobně ještě za Stalina, postavili monumentální památník hrdinům velké vlastenecké války (nevím přesně jak se to jmenuje, ale je to obrovské, komplex různých soch, panoramat, asi chtěli aby to bylo větší než kostelíkov vedle, viz výše). Pořád se nám do cesty pletou takové dvě sympatické slečny (asi dvojčata), vypadá to že je sledujeme a i ony si toho všimly, protože jsme chtěli ať nás vyfotí, úplně na začátku před Lávrou. Měly holčiny stejnou cestu jako my, tak jsme je asi 4 krát potkali.
Scházíme s kopce dolů k Dněpru, přes most jedeme metrem a vyrážíme do Hydroparku. Ostrov uprostře Dněpru s krásnýma plážema dokola a Lunaparkem uprostřed - kolotoče, hluk, všechno předražené... Okoupali jsme se (Dněpr je překvapivě čistý, a ač se nezdá, i když široký je dost, je v něm dost silný proud), dali pivko a jeli metrem dál pro auto.
Dněpr v Kyjevě, Hydropark
Vyrážíme na Oděsu, víme že to asi po světle nestihneme, ale nevadí, cca 150 km před Oděsou jsou po trase dálnice dva autokempy (alespoň podle našeho autoatlasu), takže stanovujeme cíl dojet aspoň tam.
V Kyjevě je trochu zácpa, navíc máme nějakou drobnější poruchu na autě, už přesně nevím co to bylo, nějaká prkotina, Štěpán to hbitě opravil a jelo se dál. Opravovat auto před rozkopanou křižovatkou, v místě, kdy se tři pruhy sbíhají kvůli rekonstrukci tramvajových kolejí do jednoho zrovna nebyla sranda, hlavně když ukrajinský národní sport je troubení, ale co se dalo dělat. Ale oprava je hotova, jedeme dál. Sem by se hodila malá odbočka o jízdních pruzích. Občas se stává, že nejsou nakreslené, pak se jezdí tak aby se na cestu vešlo co nejvíc aut vedle sebe. Když nakreslené jsou a je zácpa, platí předchozí pravidlo. Pět aut ve třech pruzích není nic neobvyklého.
Najíždíme na dálnici do Oděsy, nic nás nemůže rozházet. Snad teda jednou, když se provoz na dálnici zastaví a lidi začínají předjíždět středním dělícím pásem (svodidla, betony nebo křoví dělící protisměr nejsou obvyklé, častěji pruh pár metrů trávy, nebo i asfalt). Tak tam jedeme taky, někteří místní borci to hasí i protisměrem. Je tam taková lepší havárka, no stane se, my jsme jednou taky měli namále. Za světla jsme dojeli do dědiny (Krivoje Ozero) kde měl být první z kempů v mapě. Na mapě je vedle kempu i autoservis, ten jsme našli a ptali se místních na kemp. Dlouho nevěděli co po nich chceme, když jsem jim v mapě ukázal červený symbol stanu a říkal u toho střídavě "Krasnyj" a "Kemp" tak mě pochopili, řekli že tady žádný není, ale že ten další, v městečku "Ljubaševka" existuje. Tak jsme dojeli do Ljubaševky, tam samozřejmě taky nic, jenom motel. Chtěli po nás 30 hr za osobu za standard, 40 hr za ljuks. Že jsme byli zrovna trochu bez hotovosti v místní měně, tak jsme je odmítli a jeli hledat vhodné pole. Trochu jsme zajeli od dálnice, vjeli na polní cestu, už skoro nebylo vidět pod kola, tak jsme si udělali provizorní kemp, Jirka s Tomášem rozbili stan, udělali gulášek, vytáhli jsme nějaké zásoby alkoholických nápojů, pojedli něco teplého do žaludku a šli jsme spát. Mezitím kolem projel nějaký místní motorkář se sajdkárou, čekali jsme co bude, ale byl v klidu, pozdravil, my ho taky, za hodinu jel zpátky, zase jsme mu zamávali a všechno bylo v pohodě.
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Aktuální články

Reklama